Po třech letech poklesu se trh s pěnovým polystyrenem v Česku vrací k růstu. Sdružení výrobců polystyrenu eviduje za rok 2025 meziroční nárůst spotřeby přibližně o 5 % na 50 274 tun a pro letošek očekává pokračování tohoto trendu. Vedle oživení trhu dochází i k dlouhodobé změně standardu zateplování – nejčastější tloušťky izolací se posunuly ze 100 mm na 160–200 mm. Klíčovou roli v následujících letech sehraje obnova zastaralého bytového fondu, změny ve stavební legislativě, implementace evropské směrnice EPBD a rostoucí důraz na uhlíkovou stopu stavebních materiálů. Pozitivním signálem pro obor je také posun v oblasti požárních norem, kde výsledky odborných analýz vyznívají ve prospěch širšího využití pěnového polystyrenu.
Mezi lety 2011 a 2021 se spotřeba pěnového polystyrenu dlouhodobě držela nad hranicí 60 tisíc tun ročně. Následný pokles byl důsledkem souběhu několika faktorů – energetické krize, vysoké inflace, růstu úrokových sazeb, poklesu reálných mezd i výrazného zpomalení povolovacích procesů ve stavebnictví. Právě oblast legislativy a stavebního práva však podle Sdružení EPS ČR nyní představuje jeden z hlavních pozitivních impulzů do budoucna.
„Současná vláda si odstranění bariér ve výstavbě a narovnání stavebního zákona stanovila jako jednu ze svých priorit. Pokud se podaří zrychlit a zpřehlednit povolovací procesy, projeví se to velmi rychle i v poptávce po izolačních materiálech,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
GRAF: Vývoj spotřeby EPS v ČR v tunách 1990-2025
Vývoj spotrřeby EPS v ČR v tunách
GRAF: Vývoj spotrřeby EPS v ČR v tunách 1990-2025Stáhnout
Renovace a EPBD jako hlavní motor trhu
Zásadní roli v následujících letech sehraje implementace revidované evropské směrnice EPBD, která klade důraz na snižování energetické náročnosti budov v celém jejich životním cyklu. V českém kontextu je tento tlak obzvlášť významný, jelikož tři čtvrtiny bytových domů a více než polovina rodinných domů byly postaveny před rokem 1980 a velká část z nich není vůbec nebo je pouze částečně zateplená.
Vedle samotných energetických úspor se do popředí dostává také hodnocení stavebních materiálů z hlediska jejich uhlíkové stopy. „Při plnění klimatických cílů je nutné sledovat nejen spotřebu energie v provozu budovy, ale i emise spojené s celým životním cyklem budovy a použitých materiálů. Pěnový polystyren má v tomto ohledu velmi příznivé parametry – jeho uhlíková stopa je až 3x menší než u minerální vaty[1]a zároveň jde o materiál, který lze plně recyklovat,“ upozorňuje Zemene.
Pozitivní posun v jednání o změně požární normy
Významným signálem do budoucna je také dokončení rozborového úkolu ke změně požární normy ČSN 73 0810, jehož výsledky nyní míří k projednání na Českou agenturu pro standardizaci (ČAS). Přestože samotná změna normy bude ještě vyžadovat další procesní kroky, již nyní je zřejmé, že provedené analýzy a velkorozměrové zkoušky vyznívají ve prospěch širšího využití pěnového polystyrenu, včetn...
