V létě se váš dům přehřívá, v zimě z něj naopak teplo uniká až příliš. Klima v domě či bytě vám způsobuje únavu, nevolnost, alergické projevy či bolestivé migrény. Pokud se potýkáte s podobnými obtížemi, na vině může být takzvaný syndrom nezdravých budov. Škodlivému prostředí v budovách lze dle odborníků ze Sdružení EPS ČR předcházet pravidelným, krátkým a intenzivním větráním a kvalitním zateplením.
Světová zdravotnická organizace varuje před syndromem nezdravých budov již od roku 1984. Problém dráždivého prostředí v budovách podle statistik WHO postihuje 60 % celosvětové populace bez ohledu na vnější ovzduší a klimatické podmínky napříč kontinenty. Nezateplené či nedostatečně zateplené budovy totiž trpí kvůli neregulovatelnému kontaktu vnějšího a vnitřního vzduchu nevhodným mikroklimatem.
„Obyvatelé takových budov nejsou zvyklí a naučení správně větrat, čímž mikroklimatické podmínky budov ještě zhoršují. Příliš malou výměnou vzduchu se totiž v domě hromadí toxické látky a zvyšuje se vlhkost vzduchu, což může způsobit růst plísní. Přílišným větráním a přetápěním v zimě se naopak vlhkost vzduchu významně snižuje. Odtud pramení četné zdravotní potíže – slzení očí, podrážděné sliznice, ztížené dýchání, bolesti hlavy či zalehlé dutiny,“ vysvětluje podstatu syndromu nezdravých budov předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.
Nepříjemné mikroklima? Může pomoci větrání
Kromě kvalitního zateplení, které by mělo být samozřejmostí u všech budov, se na klimatu budovy podílí i pravidelné větrání.
„Stačí větrat krátce, klidně i jen pár minut několikrát denně, zato intenzivně s okny otevřenými dokořán. Použití větračky není tak účinné – dochází k teplotní výměně mezi vnějším a vnitřním prostředím, ale obměna vzduchu je pouze částečná. Nic nevymění vzduch v místnosti lépe než krátký a častý průvan,“ radí Pavel Zemene.
Pokud je vaše budova zateplená a pravidelně větráte, ale přesto při pobytu v domě trpíte alergickými symptomy, na vině je pravděpodobně nedostatečná izolace. Syndrom postihuje zejména starší budovy zateplené slabou vrstvou polystyrenu kolem 5 centimetrů, jak bylo zvykem ještě v 90. letech minulého století. Účinným a zároveň úsporným řešením této situace je dozateplení.
Kdy je dozateplení vhodné?
„Oproti stržení a instalaci nového zateplení je dozateplení, pokud jde o přímé náklady, jednoznačně levnější. Aby však bylo technicky a funkčně dokonalé, je potřeba odborně zhodnotit stav původní izolace,“ říká Pavel Zemene.
Odborná konzultace a kontrola stávajícího zateplení by měla být prvním bodem plánování instalace dozateplení. Kontrola totiž může odhalit skryté vady na zateplení, které by mohly způsobit odlupování nebo dokonce zhroucení celého izolačního materiálu ze zdiva.
Původní zateplení je v pořádku, co teď?
Pokud vaše původní zateplení úspěšně projde kontrolou odborníka, neznamená to, že se můžete pustit do zateplování svépomocí. Pro stavební práce si vždy najměte profesionální stavební firmu. Jejímu výbě...
