Jednou z nejčastějších obav při zateplování budov polystyrenem je, že budova po zateplení “nedýchá”, což zvyšuje riziko vzniku plísní. Tento mýtus však nemá oporu ve fyzikálních faktech. Ve skutečnosti je paropropustnost polystyrenu srovnatelná s paropropustností dřeva a zásadní vliv na kvalitu vzduchu v interiéru má především správné větrání, nikoliv difúze vodních par skrz vnější stěny.
Vlhkost v budovách vzniká přirozeně – při vaření, sprchování, mytí nebo dýchání lidí. Je důležité, aby tato vlhkost byla z interiéru účinně odváděna, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti na povrchu a vzniku plísní. K tomu dochází dvěma hlavními způsoby:
Větrání – Až 99 % vlhkosti se odstraňuje výměnou vzduchu při otevření oken nebo řízeným větráním.
Difúze stavebními materiály – tímto způsobem uniká pouze minimální množství vodní páry. Například při venkovní teplotě 0 °C se z místnosti za hodinu odstraní přibližně 245 g vlhkosti, ale obvodovou stěnou projdou pouze 3 g.
Tato čísla ukazují, že difúze vodní páry stěnami je zanedbatelná a že hlavní roli v běžném provozu budovy hraje větrání nebo řízená výměna vzduchu, nikoli samotná paropropustnost obvodového pláště budovy.
Polystyren je prodyšnější než dřevo?
Klíčovým parametrem při posuzování paropropustnosti materiálů je difuzní odpor vodní páry (μ). Čím vyšší je tato hodnota, tím větší odpor klade materiál průchodu vodní páry. Ze srovnání vyplývá, že pěnový polystyren s μ = 20-40 má podobné vlastnosti jako dřevo (μ ≈ 50-150), zatímco jiné běžné stavební materiály, jako je beton (μ = 110-150), mají hodnoty vyšší.
“Pěnový polystyren nepředstavuje o nic větší bariéru proti vlhkosti než běžně používané stavební materiály. Pokud by platil argument, že polystyren ‘dusí’ budovu, musely by stejné obavy platit i pro dřevěné konstrukce, což však v praxi nebylo nikdy zpochybněno,” říká Pavel Zemene,předseda Sdružení EPS ČR.
Mýtus o “dýchajících” stěnách
Tvrzení, že obálka budovy musí “dýchat”, vyvrátil stavební fyzik Erwin Raisch již v roce 1928. Dokázal, že klíčovou dírkou projde za hodinu až 50krát více vzduchu než jedním metrem čtverečním obvodové stěny.
To znamená, že:
Výměna vzduchu probíhá především větráním, nikoliv stěnami.
Obvodová konstrukce tedy nemusí být “prodyšná”, ale musí být správně navržena tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry ve skladbě stěn.
Dobrá izolace šetří energii a zajišťuje zdravé bydlení
Hlavním úkolem izolace je snižovat tepelné ztráty a šetřit energii. V zimě může izolace ušetřit až 30 % nákladů na vytápění. V létě naopak izolace působí jako ochrana proti přehřívání budovy, čímž snižuje potřebu dodatečného chlazení. Aby izolace dobře plnila svou funkci, nestačí použít pouze kvalitní materiály – důležité je také dodržet všechny doporučené postupy pro její provedení.
Zásadní je větrání
Větrání je nezbytné pro zdravé vnitřní prostředí a správnou regulaci vlhkosti. Ideálním řešením je pravidelné krátké větrání několikrát denně, tzv...
