Při volbě materiálu pro zateplení fasády je důležité brát v potaz nejen tepelně-izolační parametry, ale zohledňovat i jeho environmentální dopady. Nejčastěji používanými materiály na českém trhu jsou pěnový polystyren (EPS) a minerální vata. Odborné analýzy jejich životního cyklu ukazují, že EPS vychází ve většině sledovaných environmentálních ukazatelů příznivěji.
Pokud sledujeme pouze fázi výroby daných izolačních materiálů, lze tvrdit, že polystyren má 3x nižší uhlíkovou stopu než minerální vata. Hodnotíme-li materiály z hlediska celého životního cyklu tzn. výroba, užívaní, dekonstrukce a další využití, můžeme říct, že polystyren má až 9x nižší uhlíkovou stopu než minerální vata. Pojďme se na to podívat detailněji, po jednotlivých fázích.
Náročnost výroby
Zásadní rozdíl mezi oběma izolanty vzniká už při výrobě. EPS je materiál s velmi nízkou hustotou – tvoří ho z 98 % vzduch – a jeho výroba nevyžaduje extrémní teploty. Oproti tomu u minerální vaty je nutné tavit horniny při teplotách kolem 1400 °C, což s sebou nese vysokou spotřebu energie, často z fosilních zdrojů.
Výsledkem je výrazný rozdíl v množství spotřebovaných emisí. Výroba 1 m² izolace o tloušťce 10 cm generuje přibližně 8,7 kg CO₂ u EPS, zatímco u kamenné vaty je to až 26,5 kg CO₂. LCA studie[1] (Life Cycle Assessment) zároveň potvrzují, že uhlíková stopa při výrobě fasádního systému s minerální vatou je 3x vyšší než u systému s EPS.
Doprava a montáž
EPS je velmi lehký materiál, což výrazně snižuje dopravní nároky. Na stejné množství objemové izolace je potřeba převézt až 10x[2] menší hmotnost než u minerální vaty. To se pak pozitivně odráží na emisích z dopravy.
Při montáži se navíc EPS snadněji opracovává a manipulace s ním nevyžaduje použití zvláštních ochranných pomůcek. Emise prachu z minerální vaty jsou při instalaci 40x větší než z EPS[3], navíc je nutné používat ochranné brýle, respirátor a rukavice.Z hlediska vzniku odpadu při instalaci je výhodou možnost recyklace polystyrenových odřezků – například zpětným zpracováním na granulát.
Izolační účinnost a životnost materiálu
Z pohledu tepelně-izolačních vlastností jsou oba materiály víceméně srovnatelné. Při stejné tloušťce poskytují obdobný tepelný odpor a vedou tak k podobným úsporám energie během provozu zateplené budovy.
Oba materiály mají dlouhou životnost – 50 a více let – a jejich účinnost se v čase zásadně nemění. U EPS je výhodou nízká nasákavost, díky které si materiál udrží své vlastnosti i v případě náhodného kontaktu s vlhkostí. Kdežto, minerální vata ztrácí v důsledku vlhkosti až 50 % svých tepelně izolačních vlastností[4].
Likvidace, recyklace a další využití
V Česku funguje již poměrně dlouhou dobu systém recyklace obalového ale i stavebního polystyrenu, který zahrnuje sběr, třídění, zpracování a znovuvyužití. Součástí tohoto sytému jsou desítky firem, které se této záležitosti věnují. Recyklaci zajišťuje také většina výrobců pěnového polystyrenu. Probíhají rovněž pilotní pr...
