Tento názor je ve většině případů přinejmenším nepřesný, i když má správný základ. Okny skutečně uniká více tepelné energie. Díváme-li se na problém z pohledu ryze energetického, pak je důvod zaměřit se hlavně na okna. Jiný je ovšem pohled ekonomicko-energetický, vlastní většině investorů, kteří sledují návratnost vložených finančních prostředků nebo investiční náklad na ušetřenou jednotku energie (obvykle na 1 GJ/rok).
Zde je pořadí vhodných úprav obvykle následující:
utěsnění spár (ovšem s mírou, abychom nesnížili výměnu vzduchu pod hygienické či provozní minimum)
vyplnění spár mezi okenním rámem a obvodovou stěnou polyuretanovou pěnou
výměna vnitřního skla v oknech za sklo s tvrdým pokovením
zateplení okenního ostění
zateplení podlahy nevytápěné půdy
výměna obyčejného dvojskla za izolační dvojsklo
zateplení obvodových stěn, stropu nad suterénem a střechy
doplnění třetího skla (přídavný rámeček nebo náhrada jednoho ze skel dvojsklem) spolu s nutným zesílením okenního rámu a některých závěsů okenních křídel
výměna oken za nová dřevěná, popř. plastová, s izolačními skly či dvojskly
Z investorského pohledu se tedy výměna oken řadí obvykle až na jedno z posledních míst. Článek Zateplování obvodových stěn je zbytečné, neboť okny uniká daleko více tepla. Lepší je vyměnit okna za izolačně výhodnější se nejdříve objevil na Sdružení EPS ČR.
