Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. V roce 2016 došlo k její změně, která stavebníky nutí k rozsáhlejšímu použití izolantu z minerální vlny. To realizaci zateplovacího systému ve srovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu prodražuje. Nejnovější studie a zkoušky prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv. Podle kvalifikovaných odhadů mohou navrhované změny ušetřit minimálně 1 miliardu korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti.
Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:
zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),
zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 2),
připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem nežminerální vlnou (viz obr. 3).
„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov.
„Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.
Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat
V době přicházející hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Není ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:
průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m2 (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),
změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu odpolystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m2,
průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500– 680 Kč za m2,
spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250...
